mravenečníci - Co žere mravenečník?

Stromový Mravenečník se živí hlavně vosami a včelami. Mravenečník Velký naopak mravenci a termity, kterých za jeden den sní až třicet tisíc. Mravenečníci chovaní v zajetí však mravence neloví, jí totiž speciální kaši připravovanou z psích a kočičích granulí, ovoce a také masa. Této kaše sní až dva litry denně. Pro spestření dostávají i larvy některých brouků.

Proč mají tygři pruhy ?

Jsou to lesní zvířata a jejich pruhy slouží hlavně k maskování. Pruhy rozkladaji konstrasty světel a stínů, rozkládají jakoby tvar tygřího těla a díky tomu jsou lépe maskovaní. Každý tygr je maskovyný jinak. Tygr se díky pruhům také dorozumívá, například nahne uši a dá jinému tygrovi najevo jeho pocity.Dají najevo že zautočí a proto by jsme se měli rychle vzdálit

Proč si hroch nemusí při potápění zacpávat nos a uši?

Hroši mají uši a nos na potápění speciálně uzpůsobené. V uších a nosu mají svalové záklopky.
 Ty zabraňují vniknutí vody. Oči má hroch samozřejmě otevřené. Pomocí nich se ve vodě musí orientovat.

Proč mají koně podkovy?

Podkovy jsou pro dnešní koně, žijící společně s lidmi, něco jako pro nás boty. Dříve měli tvrdší kopyta. Pokud koně musí chodit po tvrdých cestách, jako třeba ve městě po asfaltu nebo betonu, jsou pro ně podkovy určitě důležité.
Pokud se podkovy dobře přidělávají, koně to nebolí, protože kopyto je jakoby náš odrostlý nehet a už v něm není žádný cit, takže podkova se přibíjí do té mrtvé odrostlé části.

Proč má motýl barevná křídla?

Lesklé zbarvení motýlích křídel je způsobeno lomem světla na těchto šupinkách a společně s pigmenty pteriny dávají vzniknout nádherným barvám, které jsou vlastní tisícům motýlích druhů
Křídla slouží k tomu aby sde v jednom druhu odlišil sameček od samičky.U nočních motýlů slouží jako kamufláž. Někteří noční motýi mají druhý pár křídel jasně červený k zastrašení predátorů.

Proč má beruška tečky?

Berušky, správně slunéčko sedmitečné a jiné druhy jsou jedovaté. Když je nějaký pták sní, bude mu špatné. Berušky nechtějí, aby je jedli, když jim je po nich špatně, a tak mají varovné zbarvení právě červenou barvu a černé tečky.

O PLAZECH - PROČ NEMÁ HAD UŠI?

Had ztratil uši během vývoje. On ale žádné nepotřebuje, protože dokáže vnímat otřesy země. Že se někdo nebo něco blíží pozná had pomocí smyslových buněk,
které má umístěné na bradě nebo je má také roztroušené na spodní části těla.      

 

orangutani - Proč má orangutan dlouhé ruce?

Někteří orangutani za celý svůj život neslezou ze stromu na zem. Ruce používají mnohem více než nohy. Pohybují se houpáním a natahováním. Pomocí rukou se dostanou mnohem dál než kdyby používali nohy. Ruce mají tak dlouhé, aby se rychleji pohybovali v korunách stromů. Ruce mají mnohem delší než například gorily.

VELBLOUDI - Proč se říká velbloudovi koráb pouště

Velbloudi unesou těžký, objemný náklad a hodně toho vydrží. V dřívěších dobách toho lidé využívali a přepravovali na velbloudech náklady. Tyto náklady přepravovali velbloudi z Číny až do Evropy, což je důkazem, že toho hodně vydrží. Říká se jim, že jsou korábi pouště proto, že toho hodně unesou stejně jako koráby na moři. Proto je nejlepší náklady převážet přes poušť na velbloudech.

o oslech - Proč se někdy říká – jsi hloupý jako osel?

    Náš domestikovaný osel v ČR je spíše obezřetný a pozorný, nedělá nic co nezná a do ničeho se nežene. Raději se nechá dlouho přesvědčovat, než aby nebezpečí skoušel
  na sobě. Proto při čekání vypadá jako by například o louži nevěděl vůbec nic a vypadá tak hloupě.

Proč si sokol nepostaví vlastní hnízdo?

Protože hnízdí v dutinách, které jsou už vyhloubené od nějakého jiného ptáka nebo brouka. Je také dokázáno, že sokol je blíže příbuzný s papouškem než s orlem. Sokola můžeme vidět i na normálních hnízdech, která však nejsou jeho. Hnízda si nestaví ani ostatní sokolovití ptáci. Narozdíl od toho orli si hnízda staví.

JAK SPÍ DRAVCI???

Ptáci spí až 15 hodin denně ale dravci spí jen 8 hodin denně. Dravci ale nespí ve svých hnízdech protože by lákali predátory, ale hřadují. Hřadování znamená, že se usadí na
vodorovných místech, kde odpočívají. Spí například u silnice na lampách, nebo ve větvích stromů. Oni totiž nespí v leže, ale spí ve stoje. Spí převážně v noci. Přes den
totiž jen dřímají. Dravci se řídí očima takže mají při odpočinku částečně otevřené oči aby mohli případně ulovit svou kořist.

O ŽIRAFÁCH - PROČ MAJÍ NA HLAVĚ RŮŽKY

 Mají je samci i samice. Samci mohou mít až pět růžků, ale jsou to jen hrbolky. Vidět jsou jsou jen dva velké a u samců někdy tři.
 Růžky hlavu ztíží a samec má tak větší sílů.
 Slouží k soubojům o samice. Když se žirafa narodí, má je měkké a nejsou přirostlé k hlavě.
 Až když povyroste tak jí růžky zkostnatí a změní se v pevnou kost.

O ŽIRAFÁCH-proč mají žirafy tak dlouhý jazyk a proč ho mají šedivý a ne růžový

Žirafy mají dlouhý jazyk, aby mohli strhávat listy ze stromů.
Musí si ho totiž okolo větvičky omotat.
Šedivý ho opravdu mají, ale jen ve předu.
Zabarvil se do tmavé barvy ,protože ho má většinu dne vystrčený.
Kdyby jazyk nebyl tmavý spálil by se jim od sluníčka.

KOZY A OVCE - PROČ SE MUSÍ OVCE STŘÍHAT

Ovce se musí stříhat, protože je lidé vyšlechtili kvůli vlně. Především se stříhají merinová plemena, která jsou ke stříhání vlny určena. Jednou až dvakrát ročně se jejich vlna musí ostříhat, aby nebyly nemocné, jinak by jejich vlna mohla vážit až 20kg. Nedávno se v Austrálii našla zatoulaná ovce ze které ostříhali 30kg vlny. Po ostříhání jim vlna rychle doroste, za měsíc mají na sobě 2,5-3cm.

PROČ MÁ MRAVENEČNÍK TAK DLOUHOU SRST?

Mravenečník používá svou dlouhou srst k ochraně před počasím. Chrání ho však také před nepřáteli, kteří ho chtějí napadnout. Když totiž mravenečníka někdo kousne, jeho srst dlouhá 45 cm ho chrání před kousnutím až do masa. Většinu času tráví tak, že když si někam lehne, stočí se do klubíčka a přikryje se svým huňatým ocasem. Tím pádem ho používá jako stříšku před deštěm a před slunečním zářením, ale i jako přikrývku a ochranu před nepřáteli.